Svátosti a svátostiny

svatosti

SVÁTOSTI

Svátost je křesťanský obřad, který prostřednictvím viditelného symbolu zprostředkuje neviditelnou Boží milost, které ustanovil Ježíš Kristus. Pojem se v češtině objevil pod vlivem latinského pojmu sacramentum (posvátná věc, posvátný úkon). Viditelné znamení, skrze které k člověku přichází neviditelný Bůh.

křest
biřmování
eucharistie
kněžství
manželství
pomazání nemocných
svátost smíření (zpověď)

Křest je první svátost, kterou člověk přijímá a otevírá mu cestu k ostatním svátostem. Při křtu se člověk stává dědicem Božího království a získává milost svatého Ducha.

Biřmování, také známé jako svátost křtu dokonaná, pomáhá dospívajícím a dospělým rozvíjet svou víru a posilovat svou duchovní cestu.

Eucharistie je svátost, při které se chléb a víno přeměňují na tělo a krev Ježíše Krista. Při mši se katolíci účastní přijímání eucharistie, což je hlavní součást bohoslužby.

Svátost kněžství je svátost, skrze kterou pokračuje v církvi nadále až do konce časů poslání, které Kristus svěřil svým apoštolům; je to tedy svátost apoštolské služby. Člení se ve tři stupně: biskupství, kněžství a jáhenství.

Svátost manželství posvěcuje vztah mezi mužem a ženou a dává jim milosti potřebné k vedení své rodiny. Kněžství je svátost, při které se muži zavazují k životu v celibátu (nežení se), stávají kněžími a posvěcují se pro službu v církvi. Kněží jsou pověřeni udílením svátostí, kázáním a vedením lidí k Bohu.

Svátost nemocných se uděluje lidem, kteří jsou fyzicky nebo duševně nemocní nebo vážně zranění. Pomáhá jim uzdravit tělo i duši.

Svátost smíření, také známé jako svátost smíření nebo zpověď, umožňuje lidem vyznat své hříchy a dostat odpustky.

SVÁTOST KŘTU

Podmínkou udělení svátosti křtu malým dětem je záruka dobré křesťanské výchovy v rodině. O křest žádají osobně rodiče dítěte. Pokud rodiče sami nebyli vychováni v křesťanské víře, je třeba, aby před křtem svého dítěte byli poučeni o významu této svátosti a závazcích, které na sebe berou tím, že dávají pokřtít své dítě. Rodiče se domluví s knězem nejméně 1 měsíc předem.

SVÁTOST MANŽELSTVÍ

Manželství uzavřené v kostele má platnost i před státem. Na převzetí závazků spojených s plněním křesťanského manželství je třeba se dobře připravit. Snoubenci, kteří chtějí uzavřít církevní sňatek se domluví s knězem alespoň 3 měsíce předem.

Uzavřeli jste v minulosti pouze civilní manželství?

Toto manželství je možné dodatečně podle předpisů církve zplatnit. Rádi vám poradíme jak postupovat.

SVÁTOST SMÍŘENÍ

Svátost smíření (svatá zpověď) je vyjádřením pokání křesťana, v níž se odpouští hříchy mocí Kristovou podle Jeho příslibu.

Podmínky:

Lítost – tj. bolest ducha a odsouzení spáchaného hříchu spojeného s předsevzetím v budoucnu již nehřešit
Vyznání hříchů před knězem – je nezbytné vyznat všechny těžké hříchy, kterých je si kajícník vědom, u všedních (každodenních vin) není zpověď nezbytná, ale církev ji naléhavě doporučuje. Pravidelná zpověď všedních hříchů pomáhá vychovávat svědomí, bojovat proti zlým náklonnostem, dát se Kristem uzdravit a postupovat v životě Ducha.
Zadostiučinění (pokání) – po rozhřešení musí kajícník vykonat něco navíc, aby napravil a odčinil svoje viny, musí vykonat pokání (modlitba, almužna, služba bližnímu, skutky milosrdenství).

Svátost smíření je nutná minimálně jedenkrát za rok – nejlépe o Velikonocích, doporučuje se však jedenkrát za měsíc. Příležitost přijmout tuto svátost máte 1/2 hodiny přede mší svatou. Na požádání kdykoliv.

SVÁTOST NEMOCNÝCH

Svátost nemocných může přijmout člověk vážně nemocný, člověk zesláblý stářím a také ten, který se má podrobit vážné operaci. Tato svátost přináší těm, kdo ji s vírou přijímají, duševní i tělesnou úlevu, zahlazuje viny, posiluje nemocného a probouzí v něm velikou důvěru v Boží milosrdenství. Nemocnému může být udělena doma, v kostele i v nemocnici.
Uděluje se na požádání kdykoliv.

Kněz rád navštíví se slovem útěchy a povzbuzení každého nemocného. Za zprostředkování kontaktu s Vašimi nemocnými budeme vděčni.

SVÁTOSTINY

Jsou to posvátná znamení ustanovená církví, jimiž bývají posvěcovány různé životní okolnosti. Zahrnují modlitbu, vždy doprovázenou znamením kříže a jinými znameními. Mezi svátostinami zaujímají důležité místo požehnání, která jsou chválou Boha a modlitbou za obdržení jeho darů, posvěcení osob a zasvěcení věcí Božímu kultu. (Kompendium Katechismu katolické církve, čl. 351)

Pohřeb
Žehnání domů a bytů

Svátostina pohřeb Ke křesťanskému pohřbu je nutné, aby pozůstalí osobně domluvili s duchovním správcem formu posledního rozloučení. Pokud kněz zemřelého osobně neznal, uvítá od pozůstalých základní informace o životě zemřelého.

Svátostina žehnání bytů a domů - Domy a byty se žehnají především v období okolo slavnosti Zjevení Páně - lidově Tří králů.

Křesťanský pohřeb - svátostina

Víra křesťana směřuje do budoucna. Touto budoucností není nicota, ale Bůh. Proto křesťan smrt chápe ve světle velikonočních událostí – Kristovy smrti a zmrtvýchvstání, v kterých je naděje člověka. Křesťanský pohřeb je vyznáním víry ve vzkříšení mrtvých a život věčný. Při pohřbu společenství církve modlitbami provází křesťana na konci jeho pouti, aby ho předala „do rukou Otce“. Pohřeb je nejen okamžikem rozloučení, ale také chvílí, kdy zesnulého s křesťanskou důvěrou odevzdáváme do rukou milosrdného Otce a on se tak vrací do svého věčného domova.

O křesťanský pohřeb mohou pozůstalí požádat kněze buď osobně, anebo telefonicky, nebo prostřednictví pohřební služby. Vždy je třeba s knězem dohodnout termín pohřbu a způsob, jakým se má konat. Pohřební obřady je možné konat jak v kostele tak v obřadní síni, na hřbitově, nebo mohou začínat i v domě smutku.

Jako křesťané věříme, že smrt není koncem lidského života, ale dovršením a naplněním naší naděje. Smrt můžeme přirovnat k bráně, kterou každý z nás jednou projde s vírou v setkání s Bohem i s ostatními, kteří nás už předešli do nebeské slávy. Pohřební rozloučení je projevem úcty k lidskému tělu a poděkováním za život člověka. Křesťanské smýšlení se zásadně neslučuje a odmítá současný trend, kdy při úmrtí nejbližší nevypraví zesnulému žádné pohřební rozloučení.

V případě úmrtí blízké osoby, které budete zajištovat pohřeb, se obraťte na místní pohřební službu, a bezprostředně poté na faráře P. Pavla Macha ním stanovili předběžné datum, hodinu a formu pohřebního obřadu. Následně společně s pohřební službou je třeba termín potvrdit.

Pohřební obřad se může konat ve farním kostele sv. Jakuba nebo ve smuteční síni v Mnichově Hradišti, kterou má ve správě pohřební služba či na jiném vhodném místě
Ve farním kostele jsou pohřební obřady spojené s pohřební mší či pohřebním obřadem beze mše sv. a to dle domluvy.
Po církevních obřadech může být tělo zemřelých uloženo na hřbitově nebo zpopelněno.
S knězem lze také domluvit obřad uložení urny na hřbitově.
Zádušní mše svatá může být sloužena i v pozdějším termínu.

Dominik Horvath v 8.3.2023 16:14:37

Svátosti a svátostiny